banner

Bellis

Znaky šlechtěného morčete



Základních rozdílů mezi šlechtěným a "obyčejným" (toto slovo nemám ráda, ale myslím tím morčátka která pochází ze zverimexů nebo nečistokrevných chovů, pojmenovávám je tak pro jejich jiné znaky ve stavbě těla, barvy, plemena, ... důležité je si uvědomit, že obyčejný není žádné zvířátko) a šlechtěným morčátkem si všimne na první pohled i lajk. Jak přesně by tedy šlechtěné morčátko mělo vypadat? 1Jakou by mělo mít stavbu těla, oči uši? To jsou otázky, na které se teď pokusíme najít odpoěď. Dole na obrázcích jsou stručně označeny základní rozdíly. Velmi stručně - u čistokrevných morčat se usiluje o silnou stavbu těla, spadlé rovné uši a kulatou hlavu. Nic se ale nemá přehánět, a tak není vhodné např. usilovat o extrémně kulatou hlavičku (může způsobovat nemalé problémy - dýchací potíže, rýma, špatně posazené zuby, ... ).Takže všeho s mírou, s rozumem a nesnažit se o extrémy.

Stavba těla

Stavba těla je kompaktní, zaoblená a silná. Záď se často potýká s vadami: spáditá záď, sražená záď a sedlovitý hřbet. Spáditou záď bychom si mohli představit jako morče bez zadečku :-). Od pomyslného prostředka těla se svažuje pomale směrem dolů. Sražená záď je přesný opak. Od prostřed těla se táhnou záda rovně až k zadečku, kde je kolmě sražená dolů, jako do pravého úhlu. Sedlovitý hřbet se vyznačuje tím, že uprostřed zad, za rameny vznikne jakási prohlubenina. Stavba je na pohled výraznější u 2krátkosrstých morčat, ale dobře nahmatat jde i u dlouhosrstých.

Hlava

Hlavička by měla být kulatá, široká a krátká. Špička nosu je pěkně zaoblená, nešpičatá. K celkovému dojmu by neměly scházet licousy - delší srst po stranách hlavy. Čím delší a hustší, tím lepší. To je však záležitostí pouze dlouhosrstých morčat. Opticky hlavu zkracují a krátí. Bohužel se setkáváme s mláďaty, která mají extrémně kulatou hlavu a trpí zdravotními obtížemi: špatné dýchání, rýma, špatně posazené zuby, ale i vady exteriéru, jako je náhlé vyskytnutí se vírku v srsti a podobně. Např. v Německu už se hlavička nevyžaduje tak krátká a dobře se hodnotí i mírně protáhlejší, přirozenější.

Oči

Oči jsou velké a mírně vystouplé. Obě mají být co do velikosti stejné a posazené ve stejné úrovni na bocích hlavy. Docela častým problémem zejména u starších a obézních morčat,bývá tzv. tučné oko (obrázek vpravo). Jde o tukový váček pod okem. Jestliže není vidět a je schovaný pod víčkem, nepovažuje se za vadu. Pokud je ale spodní víčko povislé a váček vidět je, je to chyba. Nutno ale podotknout, že morčeti to v ničem nevadí. Dalšími vadami očí může být poranění, zákal, zapadlost, ale také vchlípená víčka (víčka jakoby stočená dovnitř oka, jestliže se to objeví u mláděte, lze to pomocí léčby částečně nebo i zcela upravit).

Uši

Asi nejzákladnější a nejvýraznější je klopení oušek směrem dolů. Většina "obyčejných" morčátek mají ouška posazená kolmo k hlavě nebo rovnou trčí vzhůru. Taková ouška standard nazývá "krysí". U takových se většinou objeví i šikmější oko, ale není to pravidlem. Některá morčata mají uši posazená kolmo k hlavě a jakoby trčí do stran. Je to vidět hlavně pohledem zepředu. Žádané ucho je takové, které volně spadá k hlavičce, pokud ho prsty "vrátíme" do strmé pozice, mělo by spadnout dolů. Tvar ouška je ozdoben téměř neznatelnou vlnou uprostřed - čím menší vlnka, tím lepší. Posazení je též důležité - mírně šikmé, ne rovné. Ouška jsou velká, jemná, mírně porostlá chloupky, okraje jsou hladké, neroztřepené (některá morčata mají na oušku úraz např. po natrhnutí jiným morčetem) a bez zálomků. Zálomky se u 5nás objevily pár let nazpět (psáno v r. 2016), dřív se téměř nevyskytovaly. Jedná se o ohyb na kraji ouška. Je nežádoucí a neví se přesně, jak se dědí. Morče s jedním otevřeným zálomkem (jen nepatrný náznak záhybu) je možno vystavovat se srážkou jednoho bodu, za uzavřený zálomek pak se srážkou dvou bodů (popř. 2,5 bodu) a za dva zálomky je diskvalifikace. S morčaty se zálomky je lepší nechovat, aby se vada nepřenášela dál a dál.

Zuby

Morče má v pusince vepředu umístěny čtyři velké tzv. hlodáky, jednu dvojici nahoře a jednu dvojici dole (dvojice jsou tak blízko vedle sebe že působí jako jeden zub). Zuby nesmí přerůst a znemožňovat tak morčeti přísun potravy. Špatné posazení zubů je hrubou vadou - předkus nebo podkus (morčata s takovou vadou nesmí být dále použita v chovu). Zuby jsou čistě bílé, popřípadě s lehkým nažloutlým odstínem. Morče má ještě čtyři další zoubky, a to vzadu posazené stoličky, které pohým pohledem nejsou vidět. I ty neustále dorůstají a mohou tak morčeti komplikovat život, pokud nejsou dostatečně obrušovány (senem) - jejich stav může zkontrolovat pouze veterinář s potřebným vybavením. Zkracování stoliček probíhá pod celkovou narkozou morčete, je rizikové nejen kvůli samotné narkoze, ale i samotným přijetím morčete, které i nadále může odmítat stravu a na úpravu zubů si těžko zvyká.

Nohy

Na předních nohách jsou čtyři drápky a na zadních tři. Vadou může být nadpočetný nebo nedostatečný počet prstíků (pokud je prst jen 6"visící kůže", tedy bez kůstek, lze ho hned u mláděte odstranit - pro jistotu se můžete poradit s veterinářem nebo zkušenějším chovatelem). Drápky jsou ostříhané jen kousek nad nervem (u tmavých morčat nerv není vidět, takže je lepší stříhat častěji a jenom špičky). Délka drápku je individuální, zkracujeme tak, aby morče mělo přirozený postoj, prstíky nešly do stran a stály rovně a všechny se dotýkaly země. Častým problémem je trvalé stočení celých prstů na stranu. Předejít tomu můžeme pravidelným zastřiháváním, jde však o přirozený proces a může se stát, že i přes časté zkracování se drápky a někdy i prsty zkrátka stočí. Morčeti to v ničem nevadí, ale na výstavě by za to mělo bodovou srážku. Pokud jsou stočené víc jak 2 prsty, může být i diskvalifikováno. Zpravidla se to objevuje až u starších morčátek.

Specifická barva, struktura a délka srsti

Každé plemeno a barevný ráz má svůj přesný popis ve standardu, který by mělo splňovat. Některé odchylky jsou menší a tolerují se za určitou srážku bodového hodnocení na výstavě, výraznější pak mohou vést k diskvalifikaci. Je pak na úvaze chovatele, kterou odchylku v chovu může či nemůže použít.